Proč šperky černají
Změna barvy šperků patří mezi nejčastější otázky, se kterými se lidé při nošení šperků setkávají. Ať už jde o prsten, řetízek, náramek nebo náušnice, dříve či později si mnoho nositelů všimne, že šperk ztrácí původní lesk, tmavne nebo černá. Často se přitom objevují obavy, zda nejde o vadný kus nebo nekvalitní materiál. Ve skutečnosti je černání šperků ve většině případů přirozeným jevem, který souvisí s vlastnostmi kovů a jejich reakcí na okolní prostředí. Tento proces se označuje jako oxidace nebo chemická reakce kovu s látkami obsaženými ve vzduchu, na pokožce nebo v prostředí, ve kterém se šperk pohybuje. Nejde tedy o náhlou závadu, ale o postupný proces, který probíhá u všech šperků, jen u každého jinak rychle a jinak viditelně.
Míra černání závisí na celé řadě faktorů, od typu kovu přes povrchovou úpravu až po způsob nošení. Proto se může stát, že stejný šperk u jednoho člověka zůstává dlouhodobě světlý, zatímco u jiného tmavne výrazně rychleji.
Faktory ovlivňující černání šperků
Kontakt s pokožkou
Lidská pokožka má přirozené pH, které se liší člověk od člověka. Pot, kožní maz i drobné chemické látky vylučované pokožkou mohou s kovem reagovat a proces tmavnutí urychlovat. U některých lidí proto šperky mění barvu rychleji, aniž by to vypovídalo o jejich kvalitě.
Vlhkost a prostředí
Vlhké prostředí obecně podporuje chemické reakce. Šperky nošené při sportu, v horku, při koupání nebo dlouhodobě skladované ve vlhku tmavnou rychleji než ty, které jsou uchovávány v suchu a temnu.
Kosmetika a chemické látky
Parfémy, krémy, make-up, laky na vlasy, čisticí prostředky nebo dezinfekce mohou povrch šperku narušovat. Tyto látky často obsahují alkohol nebo chemické složky, které reagují s kovem a přispívají ke ztrátě lesku i změně barvy.
Složení kovu a slitiny
Šperky se zřídka vyrábějí z ryzích kovů. Aby byly pevné a vhodné pro každodenní nošení, používají se slitiny, tedy kombinace několika kovů. Právě příměsi v těchto slitinách mohou být citlivější na oxidaci a podílet se na tmavnutí šperku.
Černají všechny druhy šperků?
Různé kovy reagují rozdílně. Stříbro je na změny barvy citlivější, a proto je jeho černání nejviditelnější. Zlato je obecně stabilnější, ale u nižších ryzostí nebo u pozlacených šperků může časem docházet ke změně odstínu nebo opotřebení povrchové vrstvy. Ocel a další moderní materiály bývají odolnější, ani u nich však nelze změnu vzhledu zcela vyloučit. Důležité je si uvědomit, že černání není známkou nekvalitního šperku. Naopak často potvrzuje, že se jedná o skutečný kov, který přirozeně reaguje na své okolí.
Významným faktorem ovlivňujícím změnu barvy šperku je také jeho povrchová úprava. Pozlacení nebo rhodiování vytvářejí ochrannou vrstvu mezi kovem a okolním prostředím, čímž proces oxidace zpomalují. Zároveň dodávají šperkům specifický vzhled a vyšší lesk. Je však potřeba počítat s tím, že žádná povrchová úprava není trvalá. Při každodenním nošení se postupně opotřebovává, zejména u šperků vystavených tření nebo mechanickému namáhání. Jakmile se ochranná vrstva ztenčí, kov pod ní začne reagovat stejně jako běžný materiál.
